Džoserova pyramida
Celé sakkárské nekropoli vévodí stupňovitá Džoserova pyramida, jež se stala vzorem pro pyramidy v Gíze a všechny další pyramidy. Tuto pozoruhodnou hrobku zbudoval pro krále 3. dynastie Džosera jeho stavitel, velekněz Imhotep ve 27. století před naším letopočtem. Ztělesňuje nebývalý skok vpřed v dějinách světové architektury. Do té doby měly egyptské královské hrobky podobu podzemních komor pokrytých nízkými mastabami z vepřovic a s plochou střechou. Velký novátor Imhotep si namísto vepřovic zvolil kámen a nevytvořil jen jedinou mastabu, nýbrž hned šest, spočívající jedna na druhé. Každá další byla menší než ta pod ní. Ohromný komplex obklopující tuto stupňovitou pyramidu se proměnil v jakousi šablonu pro další počiny egyptského umění a architektury. Areál obehnaný vápencovou zdí, původně 10,5 metru vysokou, zahrnoval rozsáhlá otevřená nádvoří, pavilony, svatyně a kaple.
Část této starověké zdi i s branami a výklenky byla rekonstruována v jihovýchodním cípu a dnes se tudy vchází do celého areálu. Vstupní kolonáda čítající 40 kanelovaných sloupů ústí na Velké jižní nádvoří, kde si pozornost zaslouží především obnovený úsek zdi s vlysem znázorňujícím kobry. V objektech východně od Džoserovy pyramidy spatříte pod plexisklem jedny z nejstarších známých ukázek turistických graffiti, datovaných do 12. století před Kristem. Na severní straně Džoserovy pyramidy vás upoutá polchromovaná socha Džosera ve skutečné velikosti, instalovaná uvnitř serdabu, kamenné schránky, jež měla soše, respektive duchu zemřelého, umožnit kontakt se světem živých. Socha je replikou originálu, vystaveného v káhirském Egyptském muzeu.
