Historie Egypta
Díky pravidelným zátopám Nilu mohli Egypťané obdělávat půdu, pěstovat obilí, luštěniny, datlovou palmu a vinnou révu. Chovali hovězí dobytek, ovce a kozy. Kolem roku 1700 př. n. l. přivedli Hyksósové do Egypta koně.
Egypt a řemeslo
Egypťané tkali látky, zpracovávali kovy, vyráběli sklo a byli výbornými hrnčíři. Jak dovednými řemeslníky byli dokazují nalezené zbraně, klenoty a náramky. Egypťané byli pracovití, dbali na čistotu a rádi se účastnili slavností. Daně platili v naturáliích.
Egypt a obchod
Již ve 3. tisíciletí př. n. l. Egypt se vyvíjel zahraniční obchod podél Nilu, když Egypt obchodoval s Nubií. Později se obchodovalo i s Araby a Foiničany. V 2. tisíciletí př. n. l. se zahraniční obchod rozvíjel – Egypt zápasil o politickou a hospodářskou moc nad Sýrií s říší Chetitů, ovládající Malou Asii.
Kolem roku 1000 př. n. l., v době, kdy Egypt politicky upadal mezinárodní obchodní styky ustaly. Obnoveny byly teprve v 7. století př. n. l. prostřednictvím Foiničanů a Řeků, když dal Neko II. kopat průplav z Nilu do Rudého moře. V Nekových službách pak obepluli foiničtí plavci Afriku.
Ve 3. století př. n. l. se za Ptolemaiovců stala centrem světového obchodu Alexandrie, založená Alexandrem Velikým. Toto postavení si podržela dlouho do středověku. Kolem roku 100 př. n. l. měla Alexandrie již asi půl milionu obyvatel, vyráběl se zde papyrus, sklo a masti.
Egypt a náboženství
V dějinách Egypta měli bohové a kněží významné postavení. Každý kraj měl vlastní božstvo. Po sjednocení říše se těšili největší vážnosti bohové Re a Amon. Ti se později sloučili v jednoho boha Amon-Re. Otcem bohů byl Ptah.
Nejvíce ctěni byli Osiris, jeho žena Isis a syn Hore, bůh světla, který zabil svého zlého strýce Seta, boha tmy. Bohové se vtělovali do zvířat – Ptah v posvátného býka Apise, Amon v berana, Sobek v krokodýla. Znakem slunečního boha Re byl scarabeus (chrobák).
Král Achnaton (Amenhotep IV.) zavedl jednobožství, úctu k jedinému bohu slunce, Atonu. Jeho nástupce Tutanchamon ale znovuobnovil úctu Amona a starých bohů.
Egyptské písmo a věda
Egypťané věřili v posmrtný život a mrtvé balzamovali (dělali z nich mumie). Kněží byli strážci svatyň a studovali vědy. Hieroglifické (obrázkové) písmo v Egyptě existovalo už kolem roku 3200 př. n. l. Později bylo písmo zjednodušeno na písmo hieratické, ještě později bylo přizpůsobeno běžné denní potřebě a vzniklo tak písmo démotické. To se skládalo z 24 znaků pro souhlásky. Jako první literární díla vznikaly písně, modlitby, hymny, historické záznamy o králích, slavnostech, stavbách a válečných výpravách.
Ve vědě se pěstovala hlavně aritmetika (rozměřování půdy), mechanika (stavitelství) a astronomie. Rok měl 365 dní.
Egypt a pyramidy
Ze stavitelství se zachovaly především pyramidy, které vystavěli faraóni staré říše (Chufev, Chafre, Menkaure) asi 2800 let př. n. l. a chrámy v Luxoru a Karnaku, stavěné v 16. a 15. století př. n. l. za vládců Nové říše.
Egyptské sochy, které zpodobňovaly vznešené osoby měly strnulou polohu i výraz, výjimku tvoří jen sochařství z doby Achnatona. Na stěnách hrobek byly vytesávány reliéfy.
